Benešov

Budova byla postavena v důstojném tradicionalistickém stylu v roce 1929. Autorem návrhu je vynikající český architekt, žák profesora Kotěry a benešovský rodák, Otakar Novotný. Po druhé světové válce byla sídlem Státní banky Československé, nyní slouží jako městský úřad.

Novorenesanční budova gymnázia byla postavena v roce 1907 nákladem města Benešova podle plánů Ing. Karla Dondy. Škola navázala na tradici benešovské piaristické koleje. Školní kaple, dnešní aula, byla dokončena až v roce 1912, kdy proběhlo její slavnostní vysvěcení. Aula, která nese jméno skladatele Josefa Suka, je bohatě zdobena štuky a má výjimečně kvalitní akustiku. Autorem barevných vitráží a nástěnných maleb je významný secesní malíř František Urban.

Barokní kostel dokončený roku 1715 má půdorys řeckého kříže. Byl postaven podle projektu významného italského architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho. Na kostel navazuje piaristická kolej, která má ve svém jádru rajský dvůr se slunečními hodinami a studnou. V koleji se původně nacházely učebny, velká knihovna, jídelna a místnosti pro ubytování studentů. Piaristé, známí šířením vědy a kultury, sem z Itálie přinesli středoškolské vzdělání.

Původně raně gotický chrám ze 13. století se nachází v místě nejstaršího osídlení Benešova a je zde nejstarší dochovanou stavbou. Po požárech v letech 1420 a 1648 byl nejprve upraven ve stylu pozdní gotiky a poději zbarokizován. Dochovaly se zde cenné barokní sochy M. B. Brauna a nástěnné malby I. Raaba. Před vchodem do kostela stojí samostatně horní zvonice. V ní je několik zvonů z 15. a 16. století a nynější podoby nabyla po opravě v roce 1828, kdy byla opatřena hodinami.

Podle kroniky tzv. Beneše Minority byl benešovský konvent minoritů založen v roce 1247, a to proboštem staroboleslavské kapituly Tobiášem z Benešova. Tobiáš měl nové komunitě věnovat rodové sídlo Benešoviců, které stávalo na ostrožně nad dnešním městem, dnes zvané Karlov. Zachoval se pouze zbytek pětibokého kněžiště se dvěma gotickými okny a zbytky kružeb.

Okresní muzeum působilo v přízemí již v letech 1950 – 1962 a vrátilo se s rokem 1992, kdy v prvním patře zpřístupnilo expozici o historii Benešova a okolí. V roce 2002 pak přidalo v druhém patře domu expozici, věnovanou historii benešovské vojenské posádky.

Secesní dům č.p. 74 postavila v letech 1904-5 podle projektu Marcela Dusila Okresní hospodářská záložna v Benešově. V roce 1992 zde byla veřejnosti zpřístupněna expozice věnovaná dějinám města a okolí, uměleckým památkám regionu a výtvarníkům, kteří zde působili. Zajímavostí je etnografie. Prezentován je především lidový oděv a textil, nábytek, podmalby na skle a lidová plastika.

V roce 1894 rozhodlo okresní zastupitelstvo zahájit stavbu okresní nemocnice. Bylo to u příležitosti svatby korunního prince Rudolfa a princezny Stefanie, podle nichž je pojmenována. Dodnes se dochovala první budova nemocnice v novorenesančním slohu, která byla dokončena v roce 1898 podle plánů benešovského stavitele Marcela Dusila.

Nový židovský hřbitov se nachází v sousedství městských hřbitovů. Hřbitov obsahuje i hrob 13 francouzských vězňů ze železničního transportu z roku 1945. Jedinou historickou stavební památkou, která dokumentuje život židovské komunity na území města, je bývalá modlitebna, která nyní slouží jako památník. Roku 1955 zde byla zřízena stálá expozice na památku benešovských židovských občanů, padlých, umučených a popravených za 2. světové války.

Dnešní budova okresního soudu byla původně městskou radnicí. Justice sídlí v domě od druhé poloviny 19. století, kdy byla radnice přesunuta. První zmínka pochází z roku 1599. Po roce 1820 byla dostavěna budova s věží a v závěru 19. století byl dům zvýšen o druhé patro a fasáda upravena v dobovém novorenesančním slohu.

První měšťanský pivovar byl v Benešově postaven roku 1872. V roce 1897 jej koupil František Ferdinand d ́Estea dodnes vaří pivo podle tradičních receptur. Řadí se tak mezi rukodělné a typicky české pivovary, kde kvalitu piva neustále sledují ti nejzručnější pivovarníci. Zlatavému moku věnují dostatek péče a pozornosti. Pod jejich rukama vzniká rovnou osmnáct druhů spodně kvašených piv. Od klasické desítky a speciálního polotmavého piva Sedm kulí či jedinečného bezlepkového piva až po speciál Pěkný číslo. Součástí pivovaru je ojedinělá humnová sladovna, která nejenže vyrábí slad pro potřebu benešovského pivovaru, ale zásobí jím i další pivovary po celé České republice i zahraničí. Pivovar Ferdinand v průměru ročně uvaří na 28 000 hektolitrů piva.

Budova sokolovny byla postavena v novorenesančním slohu v roce 1903 podle návrhu člena benešovské obce sokolské a zednického mistra Jaroslava Škouly. Slavnostně byla otevřena v září 1904. Průčelí budovy je zdobeno sgrafity a medailonky zakladatelů Sokola Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera. Reprezentativnost stavby dokládá významné postavení tělovýchovného sokolského hnutí u nás na přelomu století.

Tato dřevěná zvonice ze 17. století je vzpěradlového typu se čtyřbokým pláštěm a nízkou dlátkovou střechou. Nachází se na návrší severovýchodního okraje města, u vchodu do kostela sv. Mikuláše. V jejím zdivu je snad částečně zachována jedna z původních věží Minoritského kláštera. Nynější klasicistní podoby nabyla po opravě v roce 1828, kdy byla opatřena hodinami.

Historie areálu železniční stanice je spjata s výstavbou tratě z Českých Budějovic do Prahy. Jižní část železniční stanice byla postavena v roce 1871 v novorenesančním stylu. Severní část s čekací halou byla přistavěna v roce 1895. Při stavbě severní části byl také včleněn do prostoru mezi oběma budovami tzv. císařský salonek. Salonek sloužil jako luxusní čekárna Františka Ferdinanda d ́Este. Celá nádražní budova patří mezi kulturní památky.