Po něm vlastní hrad jeho synové - Přibík a Bernard. První zmínka o obou je z roku 1364. Přibík v roce 1388 prodává dvůr kmecí v Homolové Lhotě Hynku Drbalovi z Neveklova. Poslední zmínka o něm je pak z roku 1391. Na přelomu 14. a 15. století je doloženo hned několik členů rytířského rodu ze Stajic - Ješek Stajička (slouží v roce 1393 Rožmberkům), Přibík Stajička či jistý Albera – nikdo z nich však hrad nedrží. Poslední z rodu ze Stajic je v roce 1454 připomínán Jindřich.
Od konce 14. století jsou Stajice sídlem lapků. V roce 1406 je hrad obsazen posádkou hejtmana Mutiny. Oddíl najatý Herbartem z Kolovrat na Ročově a lehnickým purkrabím Petříkem měl škodit nedalekému zboží jihočeských Rožmberků. Definitivně pak vzal hrad za své během nepokojů za vlády Jiříka z Poděbrad. Rožmberští vojáci jej v roce 1467 dobyli napodruhé a od té doby hrad zůstal opuštěný. Jakékoliv písemné zmínky o něm chybí. Až v roce 1542 postupuje Aleš Karlík z Nežetic k vyrovnání svého dluhu Ludmile Karlíkové z Vítěněvsi svůj zděděný majetek: pustý hrad Stajice, tvrz a poplužní dvůr ve Zderadicích a části obcí Libeč a Řehovice. Ve smlouvě je hrad uváděn již jako pustý. Dalším majitelem Stajic se stává Jan Kosohorský z Říčan na Maršovicích. Od té chvíle je osud Stajic spojen s vlastníky Maršovic.
Hrad byl dvojdílný. Krom východní strany, kde pata svahu končí hluboko pod hradním jádrem, byl obehnán valem a příkopem. Val je dnes na západní straně dvakrát přerušen. Severnější přerušení valu bylo zřejmě vstupem do hradu. Hruškovitá část areálu na severu vykazuje fragmentární zbytky obdelníkové stavby. V druhé o něco jižněji a výše položené části bývalého hradu jsou zbytky objektu zasekaného do skály. Existuje hypotéza, že se jedná o pozůstatky čtverhranné věže. V jižním svahu, několik metrů pod jádrem hradu, byl lokalizován další objekt zasekaný do skály, dnes je však z velké části zavalen. Možná šlo o nádrž na vodu. Na jihovýchodní patě celé skalní homole pak lze uvažovat o další blíže nespecifikované stavbě.
Na hradě bylo učiněno několik archeologických nálezů. Mezi nalezené a dnes ztracené předměty patří velký středověký klíč, pečetidla Beneška ze Stajic a Hanuše z Maršovic. V polovině sedmdesátých let minulého století prováděl na hradě povrchový průzkum archeolog Tomáš Durdík, o dvacet let později zde prováděli obdobné práce členové Vlastivědného klubu Šternberk. Nalezené předměty lze datovat do poloviny 14. a počátku 15. století. V současné době veškeré zdivo zakryla hlína a bujná vegetace. Místo, kde hrad stával, připomínají pouze terénní nerovnosti a valy.