Od počátku 19. století se začala původní blanická pověst postupně stávat námětem celé řady uměleckých děl, v nichž po roce 1848 získávala stále intenzivnější vlastenecký podtón, když byla chápána jako alegorie probuzení „spícího národa“.
Na přelomu 19. a 20. století snad nebylo v Čechách významného spisovatele, básníka či skladatele, který by ve své tvorbě nepoužil blanického motivu. Také pro malíře, rytce, sochaře a lidové umělce představoval Blaník se svou pověstí častý zdroj inspirace.
Mezi prvními využili ve své tvorbě blanického motivu dramatici. Za všechny připomeňme Václava Klimenta Klicperu, který napsal divadelní hru Blaník již v roce 1820, a Josefa Kajetána Tyla, který zpracoval blanickou pověst ve své báchorce Jiříkovo vidění z roku 1849. V první polovině 19. století měl velkou zásluhu na popularizaci blanické pověsti také český loutkář Matěj Kopecký, který pro své loutkové divadlo napsal hru o čtyřech jednáních Blaník.
Jistě nejznámějším hudebním zpracováním blanického motivu je symfonická báseň Bedřicha Smetany Blaník z jeho cyklu Má vlast, kterou dokončil v Jabkenicích v roce 1879. Ovšem k Podblanicku měla vztah i řada dalších hudebních skladatelů, kteří z tohoto kraje buď pocházeli, nebo zde po jistý čas žili, a ti se pak nechali také inspirovat Blaníkem a jeho pověstí ve své tvorbě. Například v roce 1877 na libreto Elišky Krásnohorské složil operu Blaník Zdeněk Fibich a Josef Suk zkomponoval v roce 1932 skladbu Pod Blaníkem.
Pověst o spícím blanickém vojsku také představovala vděčný námět pro mnohé výtvarníky, malíře a ilustrátory. Autorem jednoho z nejznámějších vyobrazení blanické pověsti je Mikoláš Aleš. Z dalších vynikajících výtvarníků, kteří zpracovali blanickou legendu připomeňme alespoň Hanuše Schwaigera, Karla Liebschera či Josefa Weniga.
Ze sochařů, kteří ztvárnili blanický motiv, můžeme zmínit Václava Levého, autora cyklu Blaník v lese Klácelka u Liběchova, který vytvořil v roce 1850, nebo samouka Stanislava Rolínka, který v letech před druhou světovou válkou vytvořil v umělé pískovcové jeskyni v Rudce u Kunštátu na Moravě sochy blanických rytířů v nadživotní velikosti.