V přízemí věže je umístěna sakristie, nad kterou byla roku 1864 zřízena oratoř a spolu s předsíní i schodiště na ni. Věž kostela s cibulovitou bání, pokrytou měděným plechem, ční do výše 27 m. Při opravě kostela v roce 1825 byl vrchol věže opatřen makovicí a dvouramenným křížem.
Ve věži se dnes nachází pouze jeden zvon, lidově nazývaný sv. Kateřina, i když podle nápisu by se měl spíše jmenovat sv. Vít. Pochází z 16. století a jen díky své historické ceně přečkal dvojí rekvírování zvonů za obou světových válek. Zvon je 62 cm vysoký a jeho průměr je 97 cm. Na zvonu je gotickým písmem nápis „Ke cti a chvále pánu Bohu i také všem svatým apoštolům svatému Vítu jest dělán zvon“. V roce 1799 byly dva starší zvony přelity, z nichž jeden, zvaný sv. Martin, dostal tuto podobu. Byl 72 cm vysoký a 97 cm v průměru. Nahoře měl německý nápis v českém překladu znějící „Jan Václav Kühner slil mne v c. a k. Novém Městě Pražském roku 1799“. Na plášti zvonu byly reliéfy sv. Jana Nepomuckého a svatých Jana a Pavla, mučedníků římských. Druhý zvon, zvaný sv. František, se stejným nápisem, byl na svém plášti opatřen reliéfy sv. Jana apoštola, sv. Pavla apoštola a sv. Jana Nepomuckého. Tyto zvony byly v roce 1917 sejmuty z věže a roztaveny pro válečné účely. V roce 1926 byly pořízeny na věž kostela sv. Martina tři nové zvony jako náhrada za zrekvírované zvony v době 1. světové války. Zvony dodala firma Buřil a Riss v Kuklenách (dnes součást Hradce Králové). Největší nesl jméno sv. Martin, vážil 473 kg a měl nápis „Pějme Pánu píseň novou“. Druhý zvon jménem sv. Václav vážil 190 kg a nesl nápis „Od moru, hladu a války vysvoboď nás, Pane“. Třetí, nejmenší, vážící 57 kg byl beze jména i bez nápisu. Náklad na jejich pořízení byl 17 778 Kč. Tyto zvony byly za druhé světové války opět zabaveny pro válečné účely.
Na severní straně věže stál až do roku 1971 dřevěný misionářský kříž z roku 1752, který stál původně uprostřed náměstí, a to až do doby, kdy zde po roce 1800 byly postaveny domy. Kříž se dostal k rohu čp. 122 a zde stál až do roku 1909, kdy byl přemístěn ke kostelní věži.
Na jižní zdi chrámové lodi byl v roce 1971 po otlučení omítky objeven pozdně gotický portál se sedlovým obloukem z červeného pískovce, dnes bohužel již dosti zvětralý působením agresivních kyselých dešťů z posledních desetiletí 20. století. Do jižní stěny předsíně jsou zasazeny dva náhrobní kameny se znaky pánů z Říčan. Na levém byl dnes již chybějící nápis „Leta Páně 1586 ve čtvrtek po sv. Matouši umřela urozená paní Anna Malovcová z Říčan a na Popovicích a tuto jest pochována, očekává příští Syna Božího, Pána a Spasitele svého“. Na druhém kameni je nápis „Leta Páně 1578 v sobotu po svatém Pavlu na víru obrácení umřel jest Šebestián, syn urozeného pána Šebestiána z Říčan a na Popovicích a tuto odpočívá“. Vpravo od těchto náhrobníků vedle dveří na kruchtu je v zemi zasazený žulový kříž ve tvaru srdce s již nečitelným nápisem „LETA PANE 1762 DNE 6. BRZEZNA USNUL W PANU ANTONIN KAISLER STAR 117 LET OCZEKAWA IE SLAWNEHO Z MRTWYCH WSTANL“. Tento žulový kříž sloužil za náhrobek u hřbitovní zdi a stál u ní až do roku 1913, kdy byla zeď zbourána a bývalý hřbitov dostal oplocení ze sloupků a laťových polí.
Vnitřek kostela zdobí tři barokní oltáře z doby přestavby kostela v roce 1718. Na hlavním oltáři je umístěn obraz sv. Martina dělícího se s žebrákem o vlastní plášť. Po stranách oltáře stojí sochy, vlevo sv. Ivana a vpravo sv. Františka Xaverského. Na levé straně chrámové lodi u vítězného oblouku se nachází oltář Panny Marie chovající Ježíška na klíně. Po stranách oltáře stojí sošky, vlevo sv. Archanděla Michaela a napravo sv. Jana Nepomuckého. Naproti na pravé straně se nachází oltář sv. Jana Křtitele, po stranách se soškami, vlevo sv. Vojtěcha biskupa a vpravo sv. Františka z Assisi.
Na západní straně kostelní lodi stojí dřevěná kruchta s varhanami z roku 1900, postavenými za 308 zl. varhanářem Josefem Votrubou z Počátek, které vystřídaly varhany z roku 1839 postavené za 200 zl. Matějem Walterem z Divišova. Ty nahradily nejstarší varhany z roku 1698 od Jana Knesla.
Jižní strana presbytáře byla v roce 1718 prolomena barokními okny, dnes opatřenými barevnými vitrážemi, z nichž jedna, darovaná roku 1939 rodinou Kneškovou, znázorňuje Narození Páně a druhá, darovaná roku 1938 rodinou Pavlovou, Zvěstování Panně Marii archandělem Gabrielem. Barevná okna v lodi kostela znázorňují české zemské patrony sv. Václava, sv. Jana Nepomuckého, sv. Ludmilu a sv. Anežku českou.
Z roku 1972 pocházejí nové hlavní dveře, kostelní lavice a do chrámové lodi zavěšený křišťálový lustr. Křížovou cestu namaloval v roce 1846 pražský malíř Jan Mysliveček (1812 - 1882) , který je i autorem obrazu sv. Jiljí na hlavním oltáři děkanského kostela ve Vlašimi.
Velký kříž s postavou ukřižovaného Krista na epištolní (pravé) straně vítězného oblouku daroval v roce 1807 Tomáš Málek z Prahy. Na protější, evangelijní (levé) straně, stála až do sedmdesátých let 20. století kazatelna, darovaná roku 1802 kostelu hraběnkou Gabrielou z Rottenhanu jako projev uznání, když farnost postoupila za náhradu pozemky pod farou pro rozvoj postupické továrny.
Od srpna 1864 se opravoval postupický kostel. Překládala se dlažba v lodi, chrámová předsíň se zvýšila o patro, přeložila se střecha a vyměnily se podle potřeby trámy krovu. Také byla báň věže kostela pobita osikovým šindelem. Při této příležitosti se též zřídila oratoř se schodištěm na ni, pro některé z řad měšťanů. Stavba byla dokončena v roce 1865 mistrem Janem Frkem z Postupic. Na tuto oratoř přispěli podílníci Jan Kankovský 54 zl., Antonín Mootz 34 zl., Václav Kankovský 34 zl., Josef Pauer 39 zl., Josef Hotovec, sládek 24 zl., Jan Žížala, pekař 6 zl., věžnický pan správce Zahálka 6 zl. a Jan Frk, stavitel 5 zl. 20 krejcarů. Toto právo užívání oratoře nešlo přenechat nebo s usedlostí prodat a zaniklo v případě, že rodina podílníka vymřela.